) Básnička ...
Někde v dálce za horama,
bydlela jaká si postarší dáma,
tři zuby a jeden hrb,
velké břicho v hlavě prd .
Každý den do svého úkrytu lákala dětičky,
Nábízela jim Galeony a čokoládové žabičky,
Byla opravdu slavná,
tahleta baba,
často se soudila i o svá práva.
Co na tom záleži ? Zda bude o pár set studentů míň či víc ...
za to takový mozeček v večeři,
no, kdo by si nedal říct ?
Jednou do svého úkrytu pozvala Foxe,
K dohodě došlo hladce,
kopneš mě do zadku, zamknem se v komodě,
o pár let později vše bude v pohodě .
O několik měsíců později,
nožičky vylezly ( a odkud ? no, přece z uší )
Už nesnesou nožské prdění,
tak je dají studentům jako krmení.
Dobrou chuť .
Nožšky jsou jedovaté jako rtuť .
PS: Toto není pouze můj výtvor . Na této básničce se podílel ještě můj bratr, Charlse Carphull.